Vztažné věty s 'który' a 'kto'

Vztažné věty v polštině: ‚który‘ a ‚kto‘

Krátce: vztažné věty (polsky: zdania względne / zdania podrzędne przydawkowe) upřesňují nějaké podstatné jméno (či osobu) ve větě hlavní. V polštině nejčastěji používáme zájmena który (který/ která/ które/ którzy atd.) a kto (kdo). Níže vysvětlím, kdy který použít, jak se skloňují, jak určit tvar a časté chyby.

Co to je vztažná věta? (Co to znamená?)
Vztažná věta (relativní věta) je vedlejší věta, která upřesňuje nějaké řídící slovo (antecedent) v hlavní větě. Anglické "who/which/that" má v polštině několik paralel: jeden z hlavních je który (pro konkrétní antecedent) a další je kto (pro osoby, často bez předchozího konkrétního antecedentu nebo v konstrukci "ten, kto").

Kdy se používá ‚który‘? (When do I use ‚który‘?)
- Použijete ho, pokud odkazujete na konkrétní podstatné jméno (řídící slovo) ve větě hlavní. Může odkazovat na lidi i věci.
- ‚Który‘ se shoduje s řídícím slovem v rodě a čísle; pád závisí na roli zájmena ve vztažné větě.

Příklady (polsky → česky):
[list]
[*]Polsky: "To jest mężczyzna, który stoi obok." → Česky: "To je muž, který stojí vedle." (‚który‘ = podmět ve vztažné větě, nom.)
[*]Polsky: "To jest dom, który kupiliśmy." → Česky: "To je dům, který jsme koupili." (‚który‘ = předmět, akuzativ; u neživotných předmětů akuzativ = nominativ)
[*]Polsky: "To jest mężczyzna, którego znam." → Česky: "To je muž, kterého znám." (‚którego‘ = akuzativ muž.životný = genitiv)
[*]Polsky: "To jest miasto, o którym mówiłem." → Česky: "To je město, o kterém jsem mluvil." (předložka + vztažné zájmeno)
[/list]

Kdy se používá ‚kto‘? (When do I use ‚kto‘?)
- ‚Kto‘ znamená "kdo" a používá se pro osoby. Jako relativní zájmeno se objevuje hlavně v situacích bez předchozího konkrétního antecedentu (nebo v konstrukci ten, kto).
- Používá se v neosobních / neurčitých větách typu "kdo/ten kdo/ti, kteří..." nebo v otázkách.

Příklady:
[list]
[*]Polsky: "Nie wiem, kto to zrobił." → Česky: "Nevím, kdo to udělal." (otázka/nebo vedlejší věta otázková)
[*]Polsky: "Ten, kto pracuje, dostanie nagrodę." → Česky: "Ten, kdo pracuje, dostane odměnu." (‚ten‘ = demonstrativum + ‚kto‘)
[*]Polsky: "Szukam kogoś, kto zna angielski." → Česky: "Hledám někoho, kdo umí anglicky." (nepravidelná/neurčitá osoba)
[*]Polsky: "Kto chce — niech przyjdzie." → Česky: "Kdo chce, ať přijde." (obecné pravidlo/perfrazování)
[/list]

Poznámka: kto NEMŮŽE odkazovat zpětně na konkrétní podstatné jméno ve větě hlavní (tedy nepoužíváme "To jest mężczyzna, kto..." — to je chybné). Tam musíte použít który.

Jak se tvoří ‚który‘? (How do I form ‚który‘?)
Postup výběru tvaru:
1) Určete řídící slovo (antecedent) a zjistěte jeho rod (mužský osobní / mužský neživotný / ženský / střední) a číslo (singulár/plurál).
2) Určete syntaktickou roli vztažného zájmena ve vztažné větě (podmět / předmět / po předložce / apod.). To určí pád.
3) Tvar ‚który‘ zvolíte tak, aby odpovídal rodu/číslo (shoda) a pádu (funkce ve větě).

Zde jsou běžné tvary (souhrnné):
[list]
[*]Singulár
[ul]
[*]Nom.: który (m.), która (f.), które (n.)
[*]Gen.: którego (m./n.), której (f.)
[*]Dat.: któremu (m./n.), której (f.)
[*]Acc.: którego (m. osob.), który (m. neosob.), którą (f.), które (n.)
[*]Instr.: którym (m./n.), którą (f.)
[*]Loc.: którym (m./n.), której (f.) — v kombinacích s předložkou: "o którym", "na którym", "z którym" apod.
[/ul]
[*]Plurál
[ul]
[*]Nom.: którzy (m. osob.), które (jiné plurály)
[*]Gen.: których
[*]Dat.: którym
[*]Acc.: których (m. osob.), które (jiné)
[*]Instr.: którymi
[*]Loc.: których
[/ul]
[/list]

Příklady s vysvětlením tvaru:
[list]
[*]"To jest kobieta, która pracuje w szkole." → ‚która‘: ženský, jednotné, podmět ve vztažné větě (nominativ).
[*]"To jest chłopiec, którego widziałem." → ‚którego‘: chlapec = mužský osobní; ve vztažné větě funguje jako předmět slovesa (akuzativ), u mužských osob akuzativ má tvar genitivu → czyli ‚którego‘.
[*]"To jest dom, w którym mieszkam." → ‚w którym‘: předložka ‚w‘ + místní tvar (lokál) = ‚którym‘.
[*]"Studenci, którzy przyszli, pisali test." → ‚którzy‘: plural muž. osob.
[*]"Krzesła, które są stare, wyrzuciliśmy." → ‚które‘: plural neživotný.
[/list]

Jak se tvoří ‚kto‘? (How do I form ‚kto‘?)
„Kto“ se skloňuje takto (běžné tvary):
[list]
[*]Nom.: kto
[*]Gen.: kogo
[*]Dat.: komu
[*]Acc.: kogo
[*]Instr.: kim
[*]Loc.: o kim
[/list]

Příklady:
[list]
[*]"Nie wiem, kto przyszedł." → "Nevím, kdo přišel." (kto = podmět)
[*]"Szukam kogoś, kogo znam." → "Hledám někoho, koho znám." (kogo = akuzativ)
[*]"Rozmawiałem z kim? — Z kim? — Z kimś." (instrumental: z kim)
[*]"Ten, kto pracuje, dostanie to." → "Ten, kdo pracuje, to dostane." (konstrukce ‚ten, kto‘)
[/list]

Předložky a ‚który‘ (Preposition + który)
- Jestliže je ve vztažné větě zájmeno objekt předložky, předložka stojí před ‚który‘ (formálně: [předložka] + [správný tvar]). Např.: "o którym", "z którym", "na którą", "do którego".

Příklady:
[list]
[*]"To jest książka, o której mówiliśmy." → "To je kniha, o které jsme mluvili." (lokativ)
[*]"To jest osoba, z którą rozmawiałem." → "To je osoba, s kterou jsem mluvil." (instrumental)
[*]"Dom, do którego idziemy." → "Dům, do kterého jdeme." (akuzativ s předložkou ‚do‘)
[/list]

Restriktivní vs. nereztriktivní (s čárkami) — kdy oddělujeme čárkami?
- Stejně jako v češtině: pokud věta upřesňuje, identifikuje (restriktivní), čárky se obvykle nepíší. Pokud jde o dodatečnou informaci (nereztriktivní), odděluje se čárkami.

Příklady:
[list]
[*]Bez čárky (identifikace): "Studenci którzy napisali test, mogą wyjść." — (ti studenti, kteří test napsali... )
[*]S čárkami (dodatečná informace): "Mój brat, który mieszka w Krakowie, przyjedzie jutro." → "Můj bratr, který žije v Krakově, přijede zítra." (už je jasné, o kterého bratra jde; věta dává dodatečnou informaci)
[/list]

Co s ‚co‘? (Krátké srovnání ‚który‘ vs ‚co‘)
- ‚Co‘ v polštině funguje jako relativní zájmeno pro věc/ideu nebo když odkazujete na celou předchozí větu: "To, co powiedziałeś, jest ważne." ("To, co jsi řekl, je důležité.")
- ‚Który‘ se nepoužije v těchto situacích. Učte se rozlišovat: który = odkaz na konkrétní substantivum; co = „co/that which“ pro celou ideu nebo po slovech typu "wszystko, nic, coś".

Příklad kontrastu:
[list]
[*]Polsky: "To, co zrobiłeś, było złe." → Česky: "To, co jsi udělal, bylo špatné." (správně: co)
[*]Chybně: "To jest problem, który zrobiłeś." — to nedává smysl; správně: "To jest problem, który stworzyłeś." (pokud se odkazuješ na konkrétní problém)
[/list]

Nejčastější chyby a jak se jim vyhnout
[list]
[*]Použít ‚kto‘ místo ‚który‘ při odkazu na konkrétní noun: chybně: "To jest mężczyzna, kto..." → správně: "To jest mężczyzna, który..."
[*]Špatná shoda čísla/rodu: např. "Dzieci, którzy..." (chybně) → správně: "Dzieci, które..." (děti nejsou muž. osobní plurál, takže ‚ktore‘)
[*]Ignorovat rozdíl akuzativu pro muž. osob.: např. "To jest mężczyzna, który znam." (chybně) → správně: "To jest mężczyzna, którego znam." (akuzativ muž. os. = genitivový tvar)
[*]Používat ‚który‘ místo ‚co‘ pro odkaz na celou větu nebo abstrakci: chybně: "To, który..." → správně: "To, co..."
[*]Přesunout předložku mimo vztažné zájmeno v psané formě: spíše "Dom, w którym mieszkam" než "Dom który mieszkam w" v formalní češtine/polštině. (V mluvené polštině slyšíte i koncovou předložku, ale v psaném jazyce se doporučuje formální pořadí.)
[/list]

Krátké shrnutí (rychlé pravidlo krok za krokem)
[list]
[*]Pokud odkazujete na konkrétní podstatné jméno → použij ‚który‘ a skloňuj podle rodu/čísla; pád určete podle role ve vztažné větě.
[*]Pokud odkazujete na neurčitou osobu nebo používáte konstrukci ‚ten, kto‘ / otázku → použij ‚kto‘.
[*]Když odkazujete na celou myšlenku/ideu nebo po slovech jako "wszystko" → použij ‚co‘.
[/list]

Glosář (stručně)
[list]
[*]Řídící slovo / antecedent = słowo w zdaniu głównym, do którego odnosi się zdanie względne (to, co upřesňujeme).
[*]Shoda (zgodność) = zájmeno ‚który‘ souhlasí v rodu a čísle s antecedentem.
[*]Pád (przypadek) = tvar ‚który/kto‘ vybíráme podle jeho role ve vztažné větě (podmět, předmět, po předložce...).
[*]Restriktivní / nereztriktivní = zda věta identifikuje antecedent (bez čárek) nebo jen dává doplňující informaci (s čárkami).
[/list]

Na závěr
Polské ‚który‘ funguje velmi podobně jako české ‚který‘: shoda v rodě/čísle, pád podle funkce. ‚Kto‘ je blízce příbuzné českému ‚kdo‘, ale pozor na to, že ‚kto‘ nemůže běžně odkazovat na předem zmiňované konkrétní podstatné jméno — právě pro to je ‚który‘. Pokud si u skloňování nejste jisti, zeptejte se: "Jakou má funkci toto zájmeno v té vedlejší větě?" (subjekt/předmět/předložka) — podle toho zvolíte správný pád.

Pokud chcete, mohu přidat přehlednou tabulku skloňování ‚który‘ a ‚kto‘ v plném tvaru nebo více příkladů s rozborem krok za krokem.