},

A1

Úvod: Co znamená jednotné a množné číslo v polštině?

Co je to "číslo" v gramatice?
Číslo (polsky liczba) je gramatická kategorie, která rozlišuje, zda mluvíme o jednom (jednotné číslo, singular) nebo o více objektech/skupině (množné číslo, plural). V polštině, stejně jako v češtině, mají podstatná jména i přídavná jména tvary pro jednotné i množné číslo. Tyto tvary se mění podle rodu (mužský, ženský, střední), a u podstatných jmen také podle toho, zda označují osoby (tzv. mužský rod osobní) nebo ne.
Proč to musím znát?
Protože tvary množného čísla ovlivňují i tvary přídavných jmen, číslovek a slovesa (např. v minulém čase). Nesprávná volba koncovky vede nejčastěji k chybám jako "nowe studenci" místo správného "nowi studenci".

Jak se tvoří množné číslo u podstatných jmen (rzeczowniki)?

Stručný přehled podle rodu

Rod ženský (żeński)
- Většina ženských slov končí v jednotném čísle na -a. Jejich nominativ množného čísla obvykle končí na -y nebo -i, někdy na -e (palatalizace).
Příklady:
- kobieta → kobiety (žena → ženy)
- szkoła → szkoły (škola → školy)
- książka → książki (kniha → knihy)
- ręka → ręce (ruka → ruce) — změna kořene, palatalizace
- mysz → myszy (myš → myši)
- noc → noce (noc → noci)

Rod střední (nijaki)
- Neutrální podstatná jména obvykle končí v jednotném na -o, -e nebo -ę a v množném mají často koncovku -a.
Příklady:
- okno → okna (okno → okna)
- miasto → miasta (město → města)
- serce → serca (srdce → srdce)
- dziecko → dzieci (dítě → děti) — nepravidelné

Rod mužský (męski) — osobní vs. neosobní
- U mužského rodu je důležité rozlišit, zda slovo označuje lidi (mužský rod osobní, "osoby"). To ovlivňuje tvary v množném čísle i shodu přídavných jmen.
- Základní tvary:
- mužský osobní (lidé): často nominativ množného na -i nebo -owie (časté: -i/-y):
- student → studenci (student → studenti)
- chłop → chłopi (vesničan, chlap → vesničané)
- pan → panowie (pane → páni)
- mužský neosobní (věci, zvířata apod.): nominativ množného často na -y/-i:
- dom → domy (dům → domy)
- kot → koty (kočka [samec] → kočky)
- stół → stoły (stůl → stoly)

Poznámka o koncovkách -y vs. -i a palatalizaci
- Výběr mezi -y a -i je dán fonetickými/ortografickými pravidly. Např. po měkkých souhláskách často stojí -i (przyjaciel → przyjaciele), po tvrdých souhláskách -y (dom → domy). Mnoho slov ale také mění kmen (ręka → ręce, noc → noce).

Podstatná jména, která jsou pouze v množném čísle (pluralia tantum)
Některá podstatná jména v polštině existují jen v množném čísle. Přídavná jména a slovesa proto s nimi stojí v množném čísle:
  • drzwi (dveře) — np. otwarte drzwi (otevřené dveře)
  • okulary (brýle) — nowe okulary (nové brýle)
  • nożyczki (nůžky)
  • spodnie (kalhoty)
Příklad: te drzwi są otwarte (ty dveře jsou otevřené).

Jak se tvoří množné číslo u přídavných jmen (przymiotniki)?

Základní pravidlo shody
Přídavná jména se v polštině shodují s podstatným jménem v rodě, čísle a pádě. To znamená, že když je podstatné jméno v množném čísle, přídavné jméno také stojí v množném čísle.

Nominativ (základní tvar) — tvary přídavných v množném čísle
- Pro mužský rod osobní: přídavné končí na -i nebo -y (např. dobry → dobrzy).
Příklady:
- dobry student → dobrzy studenci (dobrý student → dobří studenti)
- nowy kolega → nowi koledzy (nový kolega → noví kolegové)

- Pro všechny ostatní (ženský, střední, mužský neosobní): přídavné končí na -e.
Příklady:
- nowa kobieta → nowe kobiety (nová žena → nové ženy)
- nowe okno → nowe okna (nové okno → nová okna)
- duży dom → duże domy (velký dům → velké domy)

Krátké srovnání — příklady vedle sebe
- Nowy student (jedn.) → nowi studenci (množ., muži/osoby) (nový student → noví studenti)
- Nowy dom (jedn.) → nowe domy (množ., věci) (nový dům → nové domy)
- Nowa szkoła → nowe szkoły (ženský rod)
- Nowe dziecko → nowe dzieci (střední rod, nepravidelný plurál)

Přídavná jména po číslovkách — 2, 3, 4 vs. 5 a více
  • S číslovkami od 2 do 4 (včetně) se obvykle používá nominativ množného (pro muže osobní se často používají varianty dwaj/trzej/czterej):
  • dwa duże psy (dva velcí psi) — ale psi nejsou lidé, takže tvar adj. je "duże" (ne -i).
  • dwaj dobrzy studenci (dva dobří studenti) — mužský osobní: dwaj / trzej / czterej + adj. v muži. p.
  • S číslovkami 5 a více se obvykle používá genitiv množného: substantivum i přídavné jméno stojí v genitivu množného:
  • pięć dużych psów (pět velkých psů)
  • dziesięciu dobrych studentów (deset dobrých studentů)

Skloňování v pádech — co se mění v množném čísle?

Základní pravidla (výběr nejdůležitějších pádů a příklady)
V polštině má podstatné jméno sedm pádů. Níže jsou ukázány běžné tvary v množném čísle pro čtyři modelová slova: kot (mužský neosobní), student (mužský osobní), kobieta (ženský), okno (střední).

Kot (mužský, neosobní)
- Nominativ (kdo co): koty (psy → koty) — np. Koty są grzeczne. (Kočky jsou hodné.)
- Genitiv (bez koho, čeho): kotów — np. Nie ma kotów. (Není koček.)
- Dativ (komu, čemu): kotom — np. Daję jedzenie kotom. (Dávám jídlo kočkám.)
- Akuzativ (koho, co): koty — np. Widzę koty. (Vidím kočky.)
- Instrumental (s kým, čím): kotami — np. Bawię się z kotami. (Hraju si s kočkami.)
- Lokál (o kom, o čem): kotach — np. Myślę o kotach. (Přemýšlím o kočkách.)

Student (mužský osobní)
- Nominativ: studenci — np. Studenci przyszedłi. (Studenti přišli.)
- Genitiv: studentów — np. Nie ma studentów. (Není studentů.)
- Dativ: studentom — np. Pomagam studentom. (Pomáhám studentům.)
- Akuzativ: studentów (u mužských osobních akuzativ množ. = genitiv množ.) — np. Widzę studentów. (Vidím studenty.)
- Instrumental: studentami — np. Rozmawiam ze studentami. (Mluvím se studenty.)
- Lokál: studentach — np. Myślę o studentach. (Myslím na studenty.)

Kobieta (ženský)
- Nominativ: kobiety — np. Kobiety chodzą do pracy. (Ženy chodí do práce.)
- Genitiv: kobiet — np. Nie ma kobiet. (Není žen.)
- Dativ: kobietom — np. Pomagam kobietom. (Pomáhám ženám.)
- Akuzativ: kobiety — np. Widzę kobiety. (Vidím ženy.)
- Instrumental: kobietami — np. Jadę z kobietami. (Jedu se ženami.)
- Lokál: kobietach — np. Mówię o kobietach. (Mluvím o ženách.)

Okno (střední)
- Nominativ: okna — np. Okna są zamknięte. (Okna jsou zavřená.)
- Genitiv: okien — np. Nie ma okien. (Není oken.)
- Dativ: oknom — np. Naprawiam oknom. (Opravují okna.)
- Akuzativ: okna — np. Otwieram okna. (Otevírám okna.)
- Instrumental: oknami — np. Z oknami jest problem. (S okny je problém.)
- Lokál: oknach — np. Mówię o oknach. (Mluvím o oknech.)

Důležitá poznámka k akuzativu
- V jednotném čísle u mužských podstatných je akuzativ často shodný s genitivem (pokud jde o osoby nebo oživlé tvory) — např. Widzę kota (kota = genitiv). V množném čísle se ale rozdíl projeví hlavně u mužských osobních: akuzativ množného mužského osobního se shoduje s genitivem množného (Widzę studentów), zatímco u ostatních podstatných akuzativ množného odpovídá nominativu množného (Widzę koty, nie "kotów").

Nepravidelnosti a časté výjimky

Nepravidelné plurály, které je třeba si zapamatovat
  • człowiek → ludzie (člověk → lidé)
  • dziecko → dzieci (dítě → děti)
  • oko → oczy (oko → oči)
  • ucho → uszy (ucho → uši)
  • brat → bracia (bratr → bratři)
  • ojciec → ojcowie (otec → otcové)
  • syn → synowie (syn → synové)
  • mąż → mężowie (manžel → manželé)
  • ręka → ręce (ruka → ruce) — základní palatalizace
  • wyraz / słowo → słowa (někdy nepravidelné jiné změny)
Slova s koncovkou -owie (často u jmen lidí a rodin)
  • Některá mužská osobní jména tvoří plurál s -owie: pan → panowie, król → królowie, ojciec → ojcowie, syn → synowie. U příjmení a rodin se často tvoří množné jako přídavné jméno: Kowalski → Kowalscy (rodina Kowalských).

Časté chyby a jak se jim vyhnout

1) Zaměňování mužského osobního a neosobního (správné -i/-y vs. -e)
  • Chyba: *nowe studenci
Správně: nowi studenci (mužský osobní → přídavné s koncovkou -i/-y) Tip: ptát se — označuje slovo

Subscribe for evidence based language learning insights.

Lingua Fortis
Copyright © 2025 Lingua Fortis | Made in New York