Přítomný podmiňovací způsob (conditionnel présent)

Co je to přítomný podmiňovací způsob (conditionnel présent)?

Přítomný podmiňovací způsob ve francouzštině (conditionnel présent) vyjadřuje děje nebo stavy, které jsou závislé na nějaké podmínce, jsou zdvořilé, nejisté nebo jen předpovědí z pohledu dřívější situace. V češtině odpovídá často konstrukcím s "bych / bys / by / bychom / byste / by" nebo anglickému "would".

Kdy ho používáme?

1) Hypotézy a nereálné podmínky (si + imparfait → conditionnel présent)
Si + imparfait (nedokonavý minulý) v prvním úseku věty + conditionnel présent v hlavní větě vyjadřuje nereálnou nebo méně pravděpodobnou situaci v přítomnosti nebo budoucnosti.

Příklady:
"Si j'avais de l'argent, j'achèterais une maison." (Kdybych měl peníze, koupil bych dům.)
"Si tu étudiais plus, tu réussirais tes examens." (Kdybys víc studoval, uspěl bys u zkoušek.)

2) Zdvořilé žádosti, nabídky a přání
Conditionnel présent se často používá místo přímého způsobu, aby věta zněla zdvořileji.

Příklady:
"Je voudrais un café, s'il vous plaît." (Chtěl bych kávu, prosím.)
"Pourriez-vous m'aider ?" (Mohl byste mi pomoci?)
"J'aimerais partir en vacances." (Rád/a bych odjel/a na dovolenou.)

3) Rady a doporučení
Podobně jako české „měl bys“, „by bylo lepší“.

Příklady:
"Tu devrais parler à ton professeur." (Měl bys mluvit se svým učitelem.)
"Il vaudrait mieux partir maintenant." (Bylo by lepší odejít teď.)

4) Nepřímá řeč / budoucnost v minulosti
Když převádíme přímou řeč v budoucím čase do minulosti, používáme conditionnel présent.

Přímá řeč: "Je viendrai demain." → Nepřímá: "Il a dit qu'il viendrait demain." (Řekl, že přijde zítra.)

5) Domněnky, slyšené zprávy, nejistota
Conditionnel présent může vyjadřovat, že informace je nepřímá, neověřená nebo pouze pravděpodobná.

Příklady:
"Il serait malade." (Prý je nemocný.)
"On dit qu'il serait en retard." (Říká se, že bude pozdě.)

6) Vyjádření možnosti nebo hypotetického výsledku
"Cela pourrait arriver." (To by se mohlo stát.)

7) Stále platné doporučení / nutnost (il faudrait)
"Il faudrait appeler le médecin." (Bylo by třeba zavolat lékaře.)

Základní pravidlo je jednoduché: vezmeme budoucí kořen (stejný jako pro futur simple) a přidáme koncovky imparfait (nedokonavý minulý). Koncovky jsou: -ais, -ais, -ait, -ions, -iez, -aient.

Pravidelné tvary (ukázky)

Parler (1. třída, -er):
je parlerais — (já bych mluvil/mluvila)
tu parlerais — (ty bys mluvil/mluvila)
il/elle/on parlerait — (on/ona by mluvil/a)
nous parlerions — (my bychom mluvili)
vous parleriez — (vy byste mluvili)
ils/elles parleraient — (oni/ony by mluvili)

Finir (2. třída, -ir):
je finirais, tu finirais, il finirait, nous finirions, vous finiriez, ils finiraient

Vendre (3. třída, -re):
je vendrais, tu vendrais, il vendrait, nous vendrions, vous vendriez, ils vendraient

Poznámka: u -re sloves se před přidáním koncovek odstraní konečné "-e" (v budoucím a cond. kořenu tedy vendr-).

avoir → aur- → j'aurais (měl bych)
être → ser- → je serais (byl bych)
aller → ir- → j'irais (šel bych)
faire → fer- → je ferais (udělal bych)
pouvoir → pourr- → je pourrais (mohl bych)
vouloir → voudr- → je voudrais (chtěl bych)
devoir → devr- → je devrais (měl bych/musel bych)
venir → viendr- → je viendrais (přišel bych)
voir → verr- → je verrais (viděl bych)
savoir → saur- → je saurais (věděl bych)
tiendr-/tenir → tiendr- → je tiendrais (držel bych)
recevoir → recevr- → je recevrais (dostal bych)
envoyer → enverr- → j'enverrais (poslal bych)
mourir → mourr- → je mourrais (zemřel bych)
courir → courr- → je courrais (běžel bych)
falloir → faudr- → il faudrait (bylo by třeba) — pouze ve 3. osobě jednotného čísla

Příklady vět s nepravidelnými tvary:
"Je pourrais t'aider demain." (Mohl bych ti zítra pomoci.)
"Elle voudrait visiter Paris." (Ráda by navštívila Paříž.)
"Il faudrait partir maintenant." (Bylo by třeba odejít teď.)

acheter → j'achèterais (e → è)
appeler → j'appellerais (zdvojení l)
jeter → je jetterais (zdvojení t)
préférer → je préférerais (změna přízvuků)
payer → je paierais / je payerais (obě varianty jsou možné, ale "paierais" se častěji používá)

Tyto změny se projeví už v kořenu pro futur a tedy i pro conditionnel.

Si-věty a nejčastější kombinace

Hlavní vzorce si vět:
1) Si + présent → futur simple
"Si tu viens, nous partirons ensemble." (Pokud přijdeš, odjedeme spolu.)

2) Si + imparfait → conditionnel présent (hypotéza)
"Si j'avais le temps, je voyagerais davantage." (Kdybych měl čas, více bych cestoval.)

3) Si + plus-que-parfait → conditionnel passé (nereálné v minulosti)
"Si j'avais su, je serais venu." (Kdybych to věděl, přišel bych.)

Důležitá chyba, které se vyvarovat:
Nikdy nepoužívejte conditionnel v části s "si". Špatně: "Si j'aurais le temps..." Správně: "Si j'avais le temps..." (Kdybych měl čas...)

Zápor se tvoří běžným způsobem: ne ... pas kolem slovesné formy.
"Je ne viendrais pas si j'étais occupé." (Nepřišel bych, kdybych byl zaneprázdněn.)

Otázky (zdvořilé):
"Voudriez-vous du thé ?" (Chtěli byste čaj?)
"Est-ce que vous voudriez m'accompagner ?" (Chtěli byste mě doprovodit?)
Inverze je také možná: "Pourriez-vous m'aider ?"

- Použití conditionnel v "si" klauzuli: špatné. Správně používat imparfait v "si".
Špatně: "Si j'aurais le temps..." → Správně: "Si j'avais le temps..."

- Záměna conditionnel présent a conditionnel passé: Pokud mluvíme o tom, co by se stalo v minulosti (a nestalo se), použijeme conditionnel passé (např. "J'aurais aimé venir").

- Záměna subjunktivu a conditionnel: Po výrazech přání (j'aimerais que...) následuje subjunktiv, pokud má vedlejší věta jiný podmět.
Správně: "J'aimerais que tu viennes." (Použije se subjunktiv: viennes.)
Chyba: "J'aimerais que tu viendrais." (špatně)

- Nezaměňovat futur simple a conditionnel pour vyjádření budoucnosti vs. hypotézy:
"Demain, je viendrai." (záměr / budoucnost) vs. "Si j'étais libre, je viendrais." (hypotéza)

- Myšlenka: "kořen pro futur + koncovky imparfait = conditionnel présent".
- Pokud překládáte do češtiny, často použijete "bych/ bys/ by ...".
- Pro zdvořilost preferujte conditionnel před indikativem ("je voudrais" místo "je veux").
- V "si" větách nikdy nepoužívejte conditionnel v části s "si"; tam je impf.

Hypotéza: "Si j'avais un vélo, je ferais plus de sport." (Kdybych měl kolo, sportoval bych víc.)
Zdvořilost: "Je voudrais deux billets, s'il vous plaît." (Chtěl bych dvě vstupenky, prosím.)
Rada: "Tu devrais te reposer." (Měl by ses odpočinout.)
Nepřímá řeč: "Il a dit qu'il arriverait à midi." (Řekl, že přijde v poledne.)
Domněnka: "Il serait en retard." (Prý bude pozdní.)

conditionnel présent — přítomný podmiňovací způsob (vyjadřuje "would")
imparfait — nedokonavý minulý (tenké "imparfait" koncovky: -ais, -ais, -ait, -ions, -iez, -aient)
futur simple — jednoduchý budoucí čas (kořen pro futur = základ pro conditional kořen)
infinitif — infinitiv slovesa (např. parler, finir, vendre)
subjonctif — subjunktiv (způsob, který často následuje po přání a má vlastní koncovky)
plus-que-parfait — předminulý čas (používá se ve „si" větách kombinovaných s conditionnel passé)

Conditionnel présent je velmi užitečný a pomáhá mluvit zdvořile, vyjadřovat hypotézy nebo předat nepřímé zprávy. Praktika s konkrétními „si" větami a častými nepravidelnými kořeny (avoir, être, aller, faire, pouvoir, vouloir, devoir, venir, voir, savoir ...) vám rychle pomůže cítit rozdíl mezi futur simple, imparfait a conditionnel. Hodně příkladů ve francouzštině a jejich překladu do češtiny pomůže udělat tuto formu přirozenou.