Pravidla shody minulého příčestí
B1Co znamená shoda minulého příčestí?
Shoda minulého příčestí znamená, že tvar příčestí minulého (past participle) se mění podle rodu a čísla podstatného jména nebo zájmena, s nímž souvisí. V různých jazycích se může příčestí shodovat s podmětem, s předmětem nebo s jiným členem věty. Jde o morfologické označení, které pomáhá určit, kdo nebo co vykonalo děj a v jakém je rodu/čísle.
Příklad v češtině (shoda s podmětem)
On přišel. Ona přišla. Oni přišli. Ony přišly.
Co je důležité vědět
- Shoda může znamenat shodu s podmětem (časté v češtině, francouzštině u être atd.) nebo shodu s předmětem (typické pro francouzštinu s avoir, pokud je předmět před slovesem).
- Pravidla se liší podle jazyka a podle toho, zda je příčestí součástí složeného času (perfektu) nebo funguje jako přídavné jméno.
Kdy a proč se používá shoda minulého příčestí?
Shoda se používá v těchto hlavních situacích:
1) Příčestí jako součást složeného času
V některých jazycích (např. francouzština, italština) se příčestí v perfektních časech shoduje podle určitých pravidel. Shoda dává informaci o rodu/čísle, někdy i o tom, s kým se příčestí rozumí.
2) Příčestí jako přídavné jméno
Když příčestí vystupuje jako adjektivum (popisuje stav), shoduje se s podstatným jménem jako běžné přídavné jméno: dveře jsou zavřené, la porte est fermée.
3) V pasivních konstrukcích
V pasivu (být + příčestí) se v jazycích, které mají shodu, příčestí obvykle shoduje s podmětem pasiva.
Jak se tvoří minulé příčestí a jak probíhá shoda?
Níže krátce vysvětlení tvorby příčestí v několika důležitých jazycích a jak se s ním zachází při shodě.
Čeština
- Tvorba: k tvaru slovesa se přidává určitá koncovka podle slovesné třídy a osoby podmětu (typicky -l/-la/-lo/-li/-ly nebo jiné nepravidelné tvary).
- Shoda: příčestí se v minulém čase shoduje s podmětem v rodě a čísle.
Příklady: Viděl jsem film (muž mluví). Viděla jsem film (žena mluví). Přišli jsme včera (skupina s alespoň jedním mužem). Přišly jsme včera (skupina pouze ženská).
Francouzština - krátká tvorba příčestí
- Pravidelné tvary: -er -> -é (parler -> parlé), -ir -> -i (finir -> fini), -re -> -u (vendre -> vendu). Mnoho sloves ale má nepravidelné tvary (être -> été, avoir -> eu, faire -> fait).
- Shoda: s auxiliairem être se příčestí shoduje s podmětem. S auxiliairem avoir se příčestí obvykle nestřídá; výjimka: pokud má předmět (complément d objet direct) postavení před slovesem (např. použitím zájmena le/la/les nebo relativního que), příčestí se shoduje s tímto předmětem.
Příklady: Elle est partie. (Ona odešla.) Ils sont partis. (Oni odešli.)
J ai écrit la lettre. (Napsal jsem dopis.) Je l ai écrite. (Napsal jsem ji - dopis je ženský - la lettre -> écrite)
Les chansons que j ai entendues. (Písničky, které jsem slyšel/poslechl - songs feminine plural -> entendues)
Italština - krátká tvorba příčestí
- Pravidelné tvary: -are -> -ato (parlare -> parlato), -ere -> -uto (credere -> creduto), -ire -> -ito (dormire -> dormito). I zde jsou četné nepravidelnosti (vedere -> visto apod.).
- Shoda: s pomocným essere se příčestí shoduje s podmětem. S avere se příčestí obvykle neshoduje, pokud ale stojí před slovesem přímý předmět ve formě klitického zájmena (lo/la/li/le), příčestí se často shoduje s tímto předmětem.
Příklady: Lei è partita. (Ona odešla.) Loro sono partiti/partite. (Oni odešli / Ony odešly.)
Ho visto le ragazze. (Viděl jsem dívky.) Le ho viste. (Viděl jsem je - le ragazze -> viste)
Ci siamo visti ieri. (Viděli jsme se včera - forma se shoduje podle skupiny: visti pro mužskou nebo smíšenou skupinu, viste pro ženskou.)
Španělština a portugalština - stručně
- Tvorba: španělsky -ar -> -ado, -er/-ir -> -ido (hablar -> hablado, comer -> comido, vivir -> vivido). Portugalsky podobně.
- Shoda: u perifrastického perfektu s haber (španělsky) nebo ter/haver (portugalsky) se příčestí obecně neshoduje; zůstává neměnné. Pokud je příčestí použito jako přídavné jméno nebo v pasivu s ser/estar či ser (španělsky) / ser (portugalsky), shoduje se s podmětem jako běžné adjektivo.
Příklady (španělsky): He visto a María. (Viděl jsem Marii.) - žádná shoda
Las ventanas están cerradas. (Okna jsou zavřená.) - participium se shoduje s podmětem
Las cartas fueron enviadas. (Dopisy byly odeslány.) - pasivní konstrukce, shoda s podmětem
Angličtina - stručně
- Tvorba: mnoho nepravidelných tvarů (eat -> eaten, write -> written) ale participium se morfologicky neshoduje podle rodu nebo čísla.
Příklady: He has eaten. They have eaten. The door is closed. (closed se nemění podle rodu)
Specifická pravidla podle jazyka
- Auxiliaire être: příčestí se shoduje s podmětem.
- Auxiliaire avoir: obvyklá absence shody; příčestí se shoduje jen pokud přímý předmět stojí před slovesem (před participiem), typicky díky zájmennému clitiku nebo relativnímu que.
- Slovesa zvratná (pronominální): příčestí se zpravidla shoduje s podmětem, ale existují výjimky (když je se nepřímým objektem).
Příklady francouzštiny a vysvětlení (s překladem do češtiny)
Elle est partie. - Ona odešla.
Ils sont partis. - Oni odešli.
J ai écrit la lettre. - Napsal jsem dopis. (žádná shoda)
Je l ai écrite. - Napsal jsem ji. (předmět la lettre je před slovesem, écrite se shoduje ve ž.č.)
Elle s est lavée. - Ona se umyla. (zvratné se jako přímý objekt -> shoda)
Elle s est lavé les mains. - Ona si umyla ruce. (les mains je přímý objekt za slovesem, se funguje jako nepřímý objekt -> žádná shoda)
- Essere: příčestí se shoduje s podmětem.
- Avere: příčestí se obvykle neshoduje, ale když přímý předmět stojí před slovesem jako klitické zájmeno (lo, la, li, le), participium se shoduje.
Příklady italštiny a vysvětlení (s překladem do češtiny)
Maria è partita. - Marie odešla.
I ragazzi sono partiti. - Chlapci odešli.
Ho visto le ragazze. - Viděl jsem dívky. (žádná shoda)
Le ho viste. - Viděl jsem je. (le ragazze před slovesem -> viste se shoduje)
Ci siamo visti. / Ci siamo viste. - Viděli jsme se (visti pro mužský / smíšený, viste pro ženský).
- S pomocným haber participium zůstává neměnné (není shoda).
- Když participium funguje jako přídavné jméno nebo v pasivu se ser/estar, shoduje se podle rodu a čísla.
Příklady španělštiny a vysvětlení (s překladem do češtiny)
He visto a Ana. - Viděl jsem Anu. (no agreement)
Las ventanas están cerradas. - Okna jsou zavřená. (shoda: cerradas)
Las cartas fueron enviadas ayer. - Dopisy byly včera odeslány. (pasivní konstrukce, shoda)
- U pomocných ter/haver se v mnoha variantách participium neshoduje.
- S být (ser) nebo když příčestí funguje jako adjektivo, shoduje se.
Příklad
As portas estão fechadas. - Dveře jsou zavřené.
- V češtině se v minulém čase příčestí shoduje se podmětem v rodě a čísle. Příčestí vyjadřuje, kdo provedl děj a jeho rod/číslo.
Příklady češtiny
Viděl jsem film. (muž mluví)
Viděla jsem film. (žena mluví)
Přišli jsme domů. (skupina s alespoň jedním mužem)
Přišly jsme domů. (skupina pouze ženská)
Dveře byly zavřeny. (participium v pasivu se shoduje s podmětem)
- Angličtina nepoužívá shodu příčestí podle rodu či čísla; participium zůstává stejný tvar. Výjimkou jsou konstrukce s přejímáním participia jako adjektiva, ale tvar se nemění podle rodu.
Příklady angličtiny
She has gone. He has gone. They have gone. The doors are closed. (closed nemění tvar podle rodu)
Běžné chyby a jak se jim vyhnout
Pro studenty z češtiny učící se francouzštinu/italštinu
- Chyba: automaticky měnit příčestí podle podmětu jako v češtině i u francouzského avoir nebo italského avere.
Příklad chyby (francouzsky): Je les ai vu. Správně: Je les ai vus / Je les ai vues podle rodu předmětu.
Proč: ve francouzštině se u avoir shoduje pouze s předmětovým zájmenem, když stojí před slovesem.
Konkrétní příklady chyb a opravy
1) Francouzština
Chyba: Elle est parti hier.
Oprava: Elle est partie hier.
Vysvětlení: être požaduje shodu s podmětem.
2) Francouzština s avoir a předmětovým zájmenem
Chyba: Je les ai vu. (pokud les = les filles)
Oprava: Je les ai vues.
3) Italština
Chyba: Le ho visto. (pokud le = le ragazze)
Oprava: Le ho viste.
4) Španělština - špatné použití s haber
Chyba: Las he compradas.
Oprava: Las he comprado. nebo Las compré.
Vysvětlení: s haber se participium neshoduje; správný tvar zůstává invariablem.
Praktický tip testování správné shody
1) Určete, zda je participium součástí složeného času (haber/avoir/avere/ter) nebo je adjektivem/pasivem.
2) Najděte pomocné sloveso: je to být nebo mít? Pokud je být (être/essere/ser), často se shoduje s podmětem.
3) U avoir/avere zjistěte, zda přímý předmět stojí před slovesem (zájmena que/le/la/les/lo). Pokud ano, ve francouzštině a italštině se provede shoda.
4) Pro španělštinu/portugalštinu: s haber/ter/haver neprovádějte shodu; s ser/estar nebo když participium funguje jako adjektivum, shoda ano.
Shrnutí a rychlá pravidla
- V češtině: participium minulého času se shoduje s podmětem v rodu a čísle.
- Ve francouzštině: être -> shoda s podmětem; avoir -> shoda pouze, když přímý předmět stojí před slovesem.
- V italštině: essere -> shoda s podmětem; avere -> obvykle žádná shoda, ale pokud přímý předmět stojí před slovesem jako klitik, participium se shoduje.
- Ve španělštině/portugalštině: s pomocným slovesem perfekta se obvykle neshodují; jako adjektiva a v pasivu se přizpůsobují rodu/číslu.
- V angličtině: participium se morfologicky neshoduje podle rodu/čísla.
Glosář
Příčestí minulé (past participle) - tvar slovesa, často použitý v perfektních časech nebo jako přídavné jméno (fr. participe passé, it. participio passato).
Podmět - ten, kdo vykonává děj (subject).
Předmět - ten, na koho nebo na co směřuje děj (direct/indirect object).
Pomocné sloveso (auxiliary) - sloveso, které tvoří složený čas (fr. avoir/être, it. avere/essere, es, en.).
Klitické zájmeno (clitic pronoun) - krátké zájmeno, které stojí před slovesem v románských jazycích (fr. le/la/les, it. lo/la/li/le, es. lo/la/los/las) a může způsobit, že participium podléhá shodě.
Pronominální (zvratné) sloveso - sloveso s reflexivním zájmenem (fr. se, it. si), často u těchto sloves nastává shoda (ale existují výjimky).
Konec. Pokud chcete, mohu připravit krátké shrnutí pravidel pro konkrétní jazyk do jedné stránky, nebo vytvořit přehled s kontrolním seznamem kroků, jak určit správnou shodu pro větu v daném jazyce.