Dávání jednoduchých příkazů a pokynů (imperativ) - angličtina Grammar

Dávání jednoduchých příkazů a pokynů v angličtině (imperativ)

Tento článek vysvětluje, jak v angličtině dávat jednoduché příkazy, pokyny a žádosti pomocí imperativu. Najdete zde, co imperativ znamená, kdy ho použít, jak se tvoří, jak tvořit záporné věty a jak příkazy změkčit, aby nezněly nezdvořile. Vše je vysvětleno česky a doplněno mnoha anglickými příklady (slovesa v základním tvaru) s českými překlady.

Co je imperativ a kdy ho používáme?

Kdy používáme imperativ?

Imperativ (command form) je způsob vyjadřování příkazu, pokynu, žádosti, rady, varování nebo návrhu. Obvykle se používá, když mluvčí obrací pozornost na posluchače (implicitní podmět you).

Příklady (anglický příkaz — český překlad):
- "Open the door." — Otevři dveře.
- "Please sit down." — Prosím, posaďte se.
- "Don't touch that." — Nedotýkej se toho.
- "Let's go." — Pojďme.
- "Call the doctor." — Zavolej lékaře.
- "Preheat the oven to 180°C." — Předehřejte troubu na 180 °C.

Imperativ najdete často v: návodích a manuálech, receptech, navigačních instrukcích, cedulích a pravidlech (signs), varováních a také v přímých žádostech.

Jak tvořím imperativ v angličtině?

Základní tvar — kladný imperativ

Kladný imperativ se tvoří použitím základního tvaru slovesa (infinitiv bez "to"). Podmět "you" se obvykle vynechává.

Příklady:
- "Open the window." — Otevři okno.
- "Sit down." — Posaď se.
- "Take the book." — Vem si knihu.
- "Call me." — Zavolej mi.

Poznámka: tvar je stejný pro tykání, vykání i množné číslo (v angličtině se imperativ nemění podle osoby).

Záporný imperativ — 'don't'

Záporný imperativ se tvoří pomocí "do not" (formálně) nebo zkráceně "don't" + základní tvar slovesa.

Příklady:
- "Don't smoke." — Nekuřte.
- "Don't touch that." — Nedotýkej se toho.
- "Don't forget your passport." — Nezapomeň si pas.
- "Don't be late." — Nepřijď pozdě.

Silnější zákaz vyjádříte slovy jako "never" + základní tvar: "Never touch the wires." — Nikdy se nedotýkej drátů.

'Do' pro zdůraznění (affirmative emphasis)

V některých formálních nebo důrazných situacích se do afirmativního imperativu vloží pomocné "do" před sloveso: "Do come in." nebo "Do be careful." Toto použití ale není běžné v každodenní mluvě.

Příklady:
- "Do come in." — Vstupte, prosím.
- "Do be careful." — Buďte opravdu opatrní.

Imperativ u 'be' a 'have'

Některá slovesa jsou nepravidelná, ale v imperativu se používá základní tvar: "be" a "have".

Příklady:
- "Be quiet." — Buď zticha.
- "Be careful." — Buď opatrný.
- "Have a seat." — Posaďte se.

Kdo je podmět v imperativu?

V imperativu je podmět implicitní — většinou "you" (ty/vy). Proto se v angličtině nepíše ani neříká:

Správně: "Open the door." (znamená: You open the door.)
Méně běžně (a často důrazněji): "You open the door!" — taková věta zní autoritativně nebo rozhořčeně.

Jak změkčit příkaz — zdvořilost a žádosti

Použití 'please'

Pro zdvořilost přidejte "please" před nebo za imperativ:

"Please sit down." — Prosím, posaďte se.
"Sit down, please." — Posaďte se, prosím.

Obě varianty jsou běžné; pořadí ovlivní jen drobně tón věty.

Místo imperativu: otázky s modálními slovesy (zdvořilá žádost)</b]

Když chcete být velmi zdvořilí, použijete místo přímého imperativu otázku s modálním slovem:

"Could you open the window?" — Mohl bys otevřít okno?
"Would you please help me?" — Byl bys prosím tak laskav a pomohl mi?

Tyto věty nejsou imperativ, ale fungují jako zdvořilé žádosti.

Další způsoby zjemnění</b]

"Would you mind + -ing": "Would you mind closing the window?" — Vadilo by vám zavřít okno?
Použití zdvořilého tónu a modálních sloves (could, would, can) dělá žádost méně direktivní.

Důležitá poznámka ke slovosledu a intonaci: v mluvené angličtině může vzestupná intonace změnit příkaz v žádost: "Close the window?" může znít jako kontrolní dotaz.

Speciální formy: let's, let, don't let a pasivní imperativ

Let's — návrh zahrnující mluvčího

"Let's" = "let us" používáme pro návrhy, které zahrnují mluvčího i posluchače.

"Let's go." — Pojďme.
"Let's have lunch." — Dejme si oběd.
Záporný tvar: "Let's not + základní tvar": "Let's not argue." — Nehádejme se.

Pozor: po "let's" se nepoužívá "to" (správně: "Let's go", nikoli "Let's to go").

Let + object + základní tvar — dovolit nebo nechat něco udělat

Konstrukce "let + předmět + základní tvar" se používá, když dáváme někomu povolení nebo žádáme, aby někdo něco udělal pro jinou osobu. Po slově "let" se nepoužívá "to".

"Let him speak." — Nechte ho mluvit.
"Let me check." — Nechte mě to zkontrolovat.
Záporně: "Don't let the dog out." — Nenechte psa ven.

Pasivní/ formální imperativ: 'Be + past participle'

V některých formálních situacích nebo na cedulích najdete tvar "Be + minulé příčestí" (formální pasivní rozkaz):

"Be seated." — Posaďte se.
"Be advised that..." — Vezměte na vědomí, že...

Kde se imperativ nejčastěji vyskytuje? (návody, cedule, recepty)

Imperativ je typický pro:

Recepty: "Preheat the oven." — Předehřejte troubu.
Manuály a návody: "Insert the battery." — Vložte baterii.
Dopravní pokyny: "Turn left." — Zatáčte doleva.
Cedule a pravidla: "Keep off the grass." — Nevstupujte na trávník.
Varování: "Do not drink." — Nepijte.

Ukázka krátkého receptu (anglicky — překlad):
- "Preheat oven to 200°C." — Předehřejte troubu na 200 °C.
- "Mix flour and sugar." — Smíchejte mouku a cukr.
- "Add eggs and stir." — Přidejte vejce a míchejte.
- "Bake for 20 minutes." — Pečte 20 minut.

V návodech a receptech se často používá jednoduchý imperativ - stručně a srozumitelně.

Časté chyby a jak se jim vyhnout

1) Nepoužívat 'to' po imperativu

Chybná: "Don't to touch that." — Správně: "Don't touch that."

2) Přidávat koncovku -s (jako v 3. osobě přítomného)</b]

Chybná: "Opens the door!" — Správně: "Open the door!"

3) Vkládat 'you' zbytečně (často zní ostré nebo zbytečné)</b]

Méně přirozené: "You open the window." — Lepší: "Open the window." (pokud chcete zdůraznit, že mluvíte přímo k dané osobě, lze použít, ale tón bude přísný)

4) 'Let's' vs 'lets' (pravopis)</b]

Pozor na apostrof: "Let's" = "let us" (návrh). "Lets" bez apostrofu je třetí osoba přítomného (he lets someone do something).

5) Špatné pořadí slov s předložkami</b]

Chybná: "Look me at." — Správně: "Look at me."

6) Nerozlišování mezi přímou žádostí a